Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Geosense

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

 

Jihočeský krj

Navigace

Obsah

Rok 2012

Tento rok vychází už z tradice našeho pravidelného vzájemného setkávání. Zájem o naše setkávání má i starosta p. Tomášek, který mezi nás přichází dle jeho časových možností. Jeho přítomnost je velice užitečná. Sdělí nám, co nového se v obci děje, jaké výhledové plány má obec a to je pro nás velmi poučné. Díky starosto.

Jednou za rok je výroční schůze Jednoty – velká účast, pohoštění a důležitá je i informovanost o tom, co nového nám přinesla tato společnost. Přeci jen Jednota vychází z tradice více jak stoleté a přináší nám do potravinového řetězce české zboží. Poděkování patří tomuto sponzorovi v zastoupení p. Kozáka

 

 

Doufejme, že i zemědělské družstvo nám umožní být nápomocni při již tradičním úklidu a předpokládáme, že i vepřové hody by mohly být ve výhledu. Nebude-li to možné, nemáme „oči pro pláč“ a díky za to, co už bylo. Za rok 2012 bylo toto všechno uskutečněno.

Ještě naše již tradice je, že poslední posezení v roce je též ve znamení svátků vánočních. Každá přineseme někdy až výtvarné kousky vánočního cukroví. Po dva roky jsme vždy připravily na stůl jen polovičku a ostatní naskládáme do krabiček a uchováme v mrazáku do dalšího posezení. Letos jsme vše daly na stůl, takže vánoční pohoštění bylo velkolepé. Toto je rozumné, protože v měsíci lednu je hned několik oslavenkyň. Už ani nezdůrazňuji, že by nám ke kávě stačila ta tradiční tatranka. Zkrátka děvčata jsou pohostinná a moje řeč o tatrance je zcela zbytečná.

 


V roce 2012 jsme navštívily výstavu výšivek od p. Dominové v Jihočeském muzeu. Stihly jsme to ještě před jeho uzavřením.

Do divadla jsme se v tomto roce vydaly hned dvakrát. 30.4 to byla hra Slepice. Obrazně jsme před tuto hru viděly současnost marastu této společnosti a o vzájemném soužití v partnerství. Upozornily nás, že nebudeme-li spokojeny, můžeme po prvním dějství odejít a vrátí nám vstupné. Bylo nás asi 15 a trpělivost vydržela. To ale bylo!

Druhá návštěva divadla byla 18.12. Měla to být hra Rok na vsi, ale došlo ke změně představení na drama Vlak do stanice touhy. Náročné dialogy pro herce i pro diváky a opět rozladění a připomnění, jak se mnohdy žije. Bída ne těla, ale ducha. Možná bude lépe v kavárničce před představením, budou-li takové hry dávat. Nebylo to nic veselého pro mladé, natož pro seniorky ze Žabovřesk, které se umějí se životní zátěží vyrovnávat především prací a radosti z užitku.


Změna našeho pravidelného setkávání se udála v létě, kdy bylo posezení v pergole na hřišti. Příjemné léto venku a pohoštění od oslavenkyň bylo vždy dokonalé.

Na setkání občanů ze Žabovřesk z celé republiky a též ze Slovenska děvčata napekla a pohoštění plné dobrot stálo za obdiv od zúčastněných na takto velkém setkání. Přišlo poděkování od starosty a naše seniorky byly ohodnoceny na výbornou s hvězdičkou.

Podzim kráčel s koštětem, lopatou a kolečkem zase při úklidu obce. Odměna byla zajištěna v podobě velmi příjemné odměny - vepřových hodů. Poděkování přišlo od předsedy zemědělského družstva a ing. Houdka. Děkujeme Vám všem.

I takto lze vytvářet tu pospolitost – práce a z ní příjemný pocit požitku v našem věku. Je to návod na to, že tu spokojeně dožijeme. Těm co zdravíčko už tolik neslouží, jen vkládám tato slova. Jste nám nadále příkladem a my máme tichou radost, pokud mezi nás můžete přicházet. Děkujeme za Váš příklad.
Krédo našich žen

O našich seniorkách jen lze říci, že každá v životě poznala ať už ztrátu ze svých nejbližších, bolest nad nemocí ať už svého já nebo někoho v rodině i tvrdost a necitlivost od okolí. To je schránka v duši kterou ve svém srdíčku máme každá. Ale položme si otázku, jak jsme tuto zkoušku osudovou přestály?
Osobní statečnost je síla, kterou každý má. Ovšem, stane-li se zbabělec a couvá do ulity člověka ukřivděného, nepochopeného a čeká jen bezdůvodně výhody.
Tak toto nepatří ani jedné z děvčat – seniorek.
Naše společenství je: ženy statečné
pracovité nejen na svém dvorečku
laskavé
a ještě hodně nejmilejších uznání
Především lze říci, že jejich srdíčko nemá „želví krunýř“ jsou to ženy krásou a pracovitostí duše.
Toto vše zapsala jedna z nich
Jaroslava Boubalová
Dodatek k vyprávění

Nelze opominout, že do společenství přichází i děvčata z obce Břehov. Pracovaly v zemědělském družstvu a tak jejich soužití s těmi, se kterými byly velmi často, nyní zůstává, jakmile přišly do důchodového věku. I toto svědčí o tom, že naše akce a setkávání je jen ku prospěchu nás všech.

 

 

 

 

 

 


Každá z nás si zajisté zaslouží být v tomto vyprávění vedena jménem. Píšu to, lidově řečeno „po chalupě“.
p. Houdková
p. Hálová
p. Interholcová
p. Bártová
p. Eliášová
p. Joklová
p. Kudláčková
p. Kantorová
p. Masařová
p. Houšková
p. Brožová
p. Titzová
p. Hálová
p. Jindrlová
p. B. Hálová
p. M. Brožová
p. Jíšová
p. Dvořáčková
p. Drábová
p. Interholcová
p. Krejčová
p. Mazancová
p. Hodiánková
p. Kubíková
p. Pavlíková
p. Štumfová
p. Pokorná
p. Lieblová
p. Štandová
p. Boubalová
a děvčata z Břehova
p. Šimková
p. Rokůsková
p. Fošenbauerová
Tato děvčata seniorky mají před svým jménem hvězdičku života, jen p. Lieblová už nás zajisté pozoruje ze shora. Její skon byl 8.1.2012.
Tak a je vše napraveno