Historie obce Žabovřesky

Zbytky prvního osídlení byly v okolí Žabovřesk objeveny na úpatí Vosího vrchu. Vykopané keramické nálezy jsou z mladší doby bronzové, halštatské, laténské a ranného středověku.

Nejstarší zmínka o Žabovřeskách se datuje roku 1334, v prvním roce panování Karla IV. Žabovřesky, Dehtáře a Radošovice, které 26. května 1334 směnil Jan Lucemburský s Rožmberky za pohraniční hrad Janovice nad Úhlavou, náležely k tvrzi Poděhusy, nevelkém hrádku nedaleko Netolic. Nad Žabovřeskami se střídala vrchnost jako rozmarné jarní počasí, tenkrát to tak chodilo. Petr Vok postoupil ves Petru Kořenskému z Terešova, po něm se stal uživatelem krumlovský klášter, pak zase vladař Jošt z Rožmberka zastavil platy i ze vsí Dehtáře a Radošovice Petru Záleskému z Prostého a ... do roku 1848 patřily Žabovřesky do poddanství krumlovského panství.

Za svéjméno vděčí Žabovřesky nespočetnému množství rybníků, louží a mokřin, ve kterých žije pestré společenstvo rostlinné i živočišné říše. Hlasitě se zde projevují hlavně žáby, kvákáním a vřískáním. Proto tedy Žabovřesky.

Historie obce Dehtáře

Nejstarší známky osídlení jsou z období eneolitu, 5000 až 3000 př.n.l., spojované se zemědělskou kulturou s lineární keramikou. Další archeologické nálezy jsou z období doby bronzové a pozdní doby halštatské. Z polohy nalezišť je patrné společné osídlení se sousedními Žabovřesky. Rybník Dehtář vybudovali Rožmberkové v době největšího rozkvětu hlubocké rybářství na přelomu 15. a 16. století. Byl napuštěn v roce 1479 a má rozlohu 260 ha.